Brusel trestá za kartelové dohody

Šest asijských společností dostane vysokou pokutu za kartelové dohody, kterou jim udělí Evropská komise. Společnosti dostanou osmou nejvyšší pokutu za zakázanou dohodu o spolupráci. Mezi společnostmi vznikl velmi dobře organizovaný kartel, který se však sankci nevyhne, díky jihokorejské firmě Samsung Electronics, která dohody oznámila a finančnímu trestu se jako jediná vyhne.

Pokuta ve výši 649 miliónů eur (16,3 miliardy korun) se rozdělí mezi všech šest společností, které postupovaly protiprávně. Žádná ze společností nesídlí na území Evropského hospodářského prostoru a schůzky se také odehrály mimo něj, ale výrobky mířily na evropský trh, takže se na ně normy EU vztahují.

Zapáchající odpad v ulicích Itálie

Podle Bruselu Itálie zanedbává komunální úklidové služby v oblasti Neapole, kterou trápí hromady zapáchajících odpadků v ulicích. Tato situace se nelíbí nejen obyvatelům, ale zásadně s ní nesouhlasí ani Evropská unie, která hrozí velkým finančním postihem, pokud se situace nezačne urychleně řešit.

Podle komisaře životního prostředí Potočnika Evropská komise zvažuje vyslání expertního týmu, který by na místě zjistil, jestli Itálie dál porušuje evropskou legislativu, když není schopna zajistit bezpečné nakládání s odpady a chránit tak lidské zdraví a životní prostředí.

Premiér Silvio Berlusconi nabídl finanční kompenzaci pro město Terzigno, kde by měla vzniknout skládka neapolského odpadu. Jeho nabídka byla však zastupitelstvem města odmítnuta.

Obyvatelé menších měst v okolí Neapole odmítají vybudování skládek pro komunální odpad nebo žádají větší vládní záruky, které by jim zaručily, že skládky nebudou ohrožovat jejich zdraví a životní prostředí.

Francie musí obhájit deportaci Romů

Evropské komisi se nelíbí, že Francie tvrdě zakročila proti ilegálním romským táborům. Francie má čas do 15. října na to, aby vyvrátila, že by byly repatriace namířeny pouze na jednu konkrétní etnickou skupinu. Francie dodnes nezavedla směrnici o volném pohybu osob z roku 2004 do své národní legislativy.

Unie dává dostatečně najevo svůj nesouhlas nad deportacemi francouzských Romů. Brusel dokonce již Francii pohrozil možností zahájení soudního řízení proti ní kvůli nezavedené směrnici.

Pokud Francie neposkytne do 15. října návrh opatření na přijetí směrnice a jeho podrobný časový plán, obdrží od Komise formální výzvu, aby směrnici zavedla v jejím plném znění.

Do současné doby se usadilo ve Francii přibližně 15 tisíc osob romského původu. Od letošního léta francouzská vláda začala Romy po skupinách vyhošťovat zpět od země původu. Francie se na četné výtky zaznívající z EU brání tím, že její politika není diskriminační a pouze chrání bezpečnost svých občanů a veřejného pořádku.

Rumunsko a Bulharsko chtějí vstoupit do Schengenu

Rumunsko a Bulharsko chtějí společně usilovat o vstup do Schengenu. Vstup do Schengenu by měl proběhnout v březnu 2011.

Bulharský prezident a někteří odborníci zastávají ten názor, že společné vstoupení obou států do schengenského prostoru by mohlo být levnější a účinnější. Podle bulharského premiéra Bojka Borisova by se měla způsobilost každé země posoudit podle toho, do jaké míry se ona sama přiblíží unijním kritériím.

Jejich vstup by se však mohl odložit, důvodem by byly nedostatky v systému prosazování práva. Evropská komise obě země stále monitoruje v rámci tzv. Mechanismu spolupráce a verifikace (CVM). Francie a Německo se však přiklánějí k názoru, že Bulharsko a Rumunsko do Schengenu vstoupit nemohou. Tento názor zastupují i jiné země. Dokud tyto dvě země nesplní podmínky, které jsou po nich pro vstup požadovány, není možné některé věci provést (např. kontroly vnějších hranic). O rozšíření Schengenu však rozhodují členské státy, takže vstup není vyloučen.

MMF uvolnil pro Řecko dalších 2,6 miliardy eur

Řecko se snaží pokračovat v dodržení svých slibů a daří se mu. Stále pokračuje ve svých úsporných opatření i přes vlnu stávek a protestů, která s sebou přináší. Odměnou pro něj bude veřejná podpora v rozsahu 110 miliard eur. Mezinárodní měnový fond poskytl v rámci dohodnutého úvěru úvěru 8,3 miliard eur. Země podle fondu s předstihem uskutečňuje potřebné ekonomické reformy, proto mezinárodní měnový fond uvolnil dalších 2,6 miliardy eur z dohodnutého úvěru pro Řecko.

Opatření mají rovněž negativní dopad na řecké hospodářství. Řecký hrubý domácí produkt se ve druhém čtvrtletí meziročně propadl o 3,7 procenta po poklesu o 2,3 procenta v předchozích třech měsících.